Terapie, jejíž účinnost vás překvapí


Vaše názory

Milá Dášo,

mockrát Ti děkuju! Tvé konstelace a individuální sezení se mnou dělají divy. Konečně cítím podstatnou úlevu a hlavně radost ze života!

Konečně jsem vyřešila vztah s otcem! A také vztah s dcerou! A konečně se v mém životě začínají zase objevovat muži…

Na hlubší úrovni jsem začala pracovat před šesti lety. V té době jsem se cítila opravdu špatně. Rozešla jsem se s mužem, kterého jsem velmi milovala. Zaplavila mě taková bolest, že jsem si vůbec neuměla představit, co budu dělat dál.  Naštěstí jsem si rychle uvědomila, že ani on, ani já, nejsme v pořádku. Protože jsem věděla, že měnit mohu jedině sebe, vrhla jsem se do toho po hlavě. Absolvovala jsem toho opravdu mnoho – konstelace, semináře a různé sebezkušenostní metody i metody, které se zaměřují na práci s emocemi. Makala jsem tak intenzivně, že v jednom roce jsem navštívila 18 víkendových (a někdy i delších) akcí. Osmnáct! Umíš si to představit? To je jeden (někdy i prodloužený) víkend za 3 týdny.

No,  a pak jsem potkala Tebe. Jestli mě paměť neklame, za pár pátků to bude rok. A po čtyřech konstelacích a pěti individuálních sezeních s Tebou je ze mě konečně ten nový člověk, kterého jsem se snažila vydolovat ze svého nešťastného nitra celých těch iks ypsilon let…

Možná se ptáš: „Kdo že to je, ten nový člověk?“ Ale ne, Ty se ptát nemusíš. Ty to vidíš a víš.

Jsi velmi citlivá žena, takže bys mi to nikdy neřekla, ale faktem je, že před necelým rokem se na konstelace přihrnula na první pohled dost sebevědomá a celkem vtipná a dokonce i milá, ale – marná sláva! – trochu příliš ohnivá, autoritativní a svéhlavá, mírně obtloustlá a především hluboce nešťastná osoba.

Tak a dneska jsem… nevím, jak to vyjádřit, je to těžké… Moje vnímání i prožívání světa a všeho, co se děje, je zkrátka diametrálně odlišné od toho, co bylo dřív:

Přestala jsem bát – úplně.

Zbavila jsem se strachu z řízení auta – jezdím jako ďas, za půl roku jsem natočila už 15 tisíc kilometrů!

S dcerou jsme jako hrdličky a s tátou taky.

Chlapci a chlapy se kolem mě začínají točit,a  i když se zatím nepřitočil žádný, který by pohnul mým osrdím, je to paráda!

Moje podnikání, které před tím skomíralo, se dalo neuvěřitelným způsobem do pohybu… a tak bych mohla pokračovat.

Nechci aby vznikl mylný dojem, že snad máš nějakou kouzelnou hůlku, která jako zázrakem změní člověku život. To by bylo nepřesné. Chci říct, že když člověk chce a je ochoten přijmout své chyby a když upřímně touží se změnit, pak se to taky podaří. Snažila jsem se o to pět let před Tebou, a určitě to nebyl ztracený čas. Ale ten rok s Tebou, rok, během kterého jsem Tě navštívila ani ne desetkrát, se stal opravdovým přelomem.

Nedělám si iluze, vím, že slabší chvilky zase přijdou, je to proces a práce mám před sebou stále ještě velkou spoustu.

Ale po dlouhé době jsem fakticky šťastná, plná elánu a optimismu a cítím ohromný příval energie a chuti do čehokoli, co mi právě kříží cestu. A to je pocit opravdu k nezaplacení.

Jo, a vyhlížím zase už celkem štíhle!

Měj se hezky. Yvča

 

.....konstelace byly prostě úžasné! věděla jsem, jak zhruba probíhají, ale netušila jsem, že to tak opravdu může fungovat :-). Možná byl pro mě ještě větší zážitek „hrát“ v cizí konstelaci než se dívat na svou. Holky (dcery) se hraní trochu obávaly, ale vůbec jim to nakonec nevadilo a líbilo se.

Od konstelací mi to uteklo, protože se pořád něco dělo, …..takže jsem na ně už trochu zapomněla. A když ses ptala, co se děje po konstelacích, uvědomila jsem si, že právě „nic“! Že je všechno v pohodě, vládne klid a mír a nic nemusím řešit :-) Dcera dokonce tvrdí, že se taťka  hodně změnil, že se s ním dá mluvit :-)

No a já za ním občas vyběhnu na tu zahrádku a on je spokojený :-))

Takže zatím v pohodě, díky!!

Ahoj Jana